..„Popojeli jsme trochu dopředu a já se ocitl poprvé v životě na bojišti. Tohle bylo doslova poseté mrtvými. Doznávám, že ta podívaná mého válkychtivého ducha notně zchladila. Myslel jsem na otce, matku, bratra, na všechny, které jsem zanechal v Normandii...“

Proč napoleonský voják válčil? Co jej k tomu vedlo, pokud táhl do války dobrovolně, a jak se s takovým údělem vyrovnával jako odvedenec? Byl dítětem revoluce, nasazujícím život za ideály rovnosti, volnosti a bratrství? Šel do boje s nadšeným pokřikem „Ať žije císař!“? Umíral s ním na rtech? Nebo je to jen výmysl romantiků a nostalgických pamětníků?

Napínavý příběh každodenních prožitků obyčejných pěšáků pomáhá pochopit proměnu mladého rekruta v zoceleného mazáka. Vykresluje každodennost kasáren a útrapy tažení, strasti boje i hrůzy polních nemocnic a zajetí, vojácké zálety stejně jako posedlost duely, chod vojenské justice či láskyplný vztah vojáků k jejich zvířecím mazlíčkům. Na stránkách knihy figurují muži, které víc než Robespierre či Napoleon zajímali jejich blízcí doma, kručící břicho a prošlapané boty. Mísí se na nich odvaha se strachem, časy hojnosti s hladem a strádáním, demoralizace s nadšením, radostí i humorem.

Příběhy prostých vojáků i nižších důstojníků se opírají především o dobové memoáry, deníky a dopisy, včetně teprve nedávno objevených pramenů.